Kaktusy a sukulenty - Klub kaktusářů Rakovník

Ing. Dagmar Vaníčková, 4. 6. 2012
foto: Ing. Dagmar Vaníčková

Sbírky, které naplánoval na letošní zájezd Petr Hoffmann, jsem do té doby nenavštívila, a tak jsem před odjezdem byla plná očekávání. Z Rakovníka jsme vyrazili v sobotu 2. června v 6:00, další spoluvýletíky jsme přibrali v Lišanech a Třeboci, a pak už v plném počtu (a téměř plném autobusu - celkem nás cestovalo 44) hurá na sever.

Kolem osmé jsme dorazili do ústecké čtvrti Střekov, kde má svou sbírku Ladislav Kučera. Zahradu má šikovně terasovitě uspořádánu, a tak z toho, co jiní na zahradě ve svahu vidí jako hendikep, udělal majitel přednost. Specializuje se především na kaktusy, k vidění je ale i pěkná řádka krásných agáví, ale třeba i krásné misky s netřesky nebo lithopsy. Při pohledu na tuto sbírku si většina z nás musela nutně sáhnout do svědomí a zamyslet se nad tím, jak se aspoň trochu přiblížit pořádku a čistotě, která panovala nejen ve sbírce, ale v celé zahradě.

Ústí nad Labem jsme neopustili, jen jsme se přesunuli do čtvrti Velké Březno k Milanu Zajptovi. Pan majitel nás uvítal už na ulici a zavedl nás do nádherné zahrady se zahradním jezírkem a skleníkem plným sukulentů. Jeho sukulentní džunglí jsem prošla čtyřikrát a pokaždé narazila na nové druhy, které jsem při předchozí cestě nenašla. Navíc všude spousta přepikýrovaných výsevů, mezi kterými dominovaly haworthie.

Přesunuli jsme se do zřejmě největší sbírky dnešní cesty, do Dobkovic u Děčína k Jiřímu Lipšovi. Zde si přišli na své jak milovníci kaktusů, tak i sukulentů. Rostliny se nacházely v (pokud dobře počítám) pěti samostatných sklenících a fóliácích. Kdo chtěl rozšířit svou sbírku, zde měl ideální příležitost, protože prodej byl skutečně bohatý.

Plni zážitků botanických jsme se přesunuli k zážitkům gastronomickým. Petr pro nás objednal oběd v Hotelu u Kaple v Děčíně. Od autobusu k hotelu vedla cesta příjemným parkem s majestátnými duby. Hotel se nachází v klidném prostředí bývalého objektu kláštera naproti Thunské kapli, která je hrobní kaplí sv. Jana Nepomuckého. Pískovcové sochy 20 svatých mučedníků, které dříve zdobily okolí kaple, jsou nyní umístěny uvnitř. Budova hotelu je bývalý exerciční dům řádu Tovaryšstva Ježíšova. Ale od historie a božských statků zpět ke statkům pozemským: čekala nás drůbeží nudlová polévka, svíčková nebo vepřová pečeně se dvěma druhy zelí a knedlíků a na závěr jablečný závin se šlehačkou.

Cesta od hotelu k dalšímu cíli netrvala déle než pět minut. Čekaly nás dvě sbírky v těšném sousedství, a tak jsme se rozdělili. Část z nás zamířila k Josefu Kocourovi, který se specializuje na rody Mammilaria, Echinofossulocactus a Astrophytum. Jednalo se o krásně uspořádanou sbírku plnou kvetoucích kaktusů. Manželka prý má ráda sukulenty, a tak zde byly v menší míře zastoupeny také. Tady jsme se skutečně ohřáli, teploměr ve skleníku ukazoval více než 40 ^oC.

Odtud jsme se pak přesunuli do sbírky Ing. Josefa Míky. A to byl skutečný ráj na zemi. Z nádherné obrovité zahrady (z cca 1 hektarového pozemku pan Míka využívá jen část) jsme vstoupili přes terasu do zimní zahrady s bazénem, který byl po všech stranách lemován sukulenty, tropickými rostlinami i orchidejemi, a odtud pak do skleníku, kde kromě sukulentů byly k vidění i kaktusy. Podobně uspořádaná sbírka je snem každého pěstitele. Z důvodu úspory místa si pan Míka do skleníku pořídil posuvné stoly. Venku na zahradě se pak nacházelo několik stolů s agávemi, pařenišť a přístřešků na kaktusy. Kromě pana majitele nám dělali společnost jeho dva přátelští hafani. Jeden z nás si nás oblíbil natolik, že nás šel doprovodit až k hospodě, kde byl zaparkovaný náš autobus.

Náš výlet se pomalu blížil ke konci a nás čekala už poslední sbírka - markvartický skleník Libora Kunteho. Já byla plná očekávání, protože jméno Kunte zná díky Liborově publikační činnosti snad každý i začínající pěstitel sukulentů a kaktusů. K mému překvapení tvořily většinu sbírky kaktusy, nevím, jak jsem k té myšlence dospěla, ale celou dobu mám za to, že Libor Kunte pěstuje sukulenty i kaktusy minimálně půl napůl. Kromě přehledně uspořádané sbírky jsme se mohli kochat zahradním jezírkem se skalkou a krásnou zahradou.

Po rozloučení s Liborem Kuntem jsme se vydali na cestu domů. Oproti původnímu plánu jsme dorazili asi o hodinu později. Za sebe musím Petru Hoffmannovi vyseknout poklonu, zájezd se mi moc líbil, byl skvěle zorganizovaný a časově tak akorát, abychom se nikde příliš nenudili, ani nemuseli spěchat. A teď už jen zbývá přemýšlet, kam se vydáme za rok.