1973
Ing. Dagmar Brezinová, červen 2011
Pro rok 1973 jsme si stanovili smělé cíle: v jarních měsících uspořádat zájezd do zahraničí k velkopěstitelům kaktusů, uskutečnit 12 schůzek s promítáním diapozitivů a výukou roubování, výsevů atd., uspořádat alespoň 2 přednášky pro veřejnost a 1 pro členy, uspořádat zájezd na Plzeňsko, uspořádat výstavu kaktusů a dohotovit vlastní diaserii.
A nezahálíme. Hned druhý zápis v kronice informuje o prvních radostných výsledcích kaktusářského snažení: „V našich sbírkách se již najdou pěkné kytky, za které by se nemusel stydět ani elitní kaktusář.“ Na světě jsou také již první vlastní diapozitivy, společně jsme objednali stejné květníky na připr
avovanou výstavu a usilovně za pomoci přátel z kroužku v Ústí nad Labem pátráme po adresách německých kaktusářů, které bychom mohli navštívit při zájezdu.
Druhou velkou akcí pořádanou klubem byla přednáška přítele Jelínka z Liberce, autora knihy O kaktusech, nazvaná Vzpomínky na slunné léto, konané 14. dubna 1973. Veřejnost opět připravovaná přednáška nenechala chladnou, a co do počtu účastníků se vyrovnala přednášce první.
„Jak tohle asi dopadne?“ ptá se kronika před zájezdem do NDR. Plni očekávání jsme vyrazili do Drážďan do skleníků přítele Krauseho, do Löbau Streitfeldu k příteli Mathesovi a do Jänkendorfu k Ing. Haudemu. Domů jsme se vraceli spokojení a s novými přírůstky do svých sbírek.
Komu se nelení, tomu se zelení …
Již tradiční mikulášská zakončila i kaktusářskou sezónu 1973. Byť v malém počtu, přesto bylo v restauraci Na Vyhlídce veselo. „Snad v tom byl sám čert, že se nás nesešlo víc!!“, píše se k poslední schůzce roku v kronice.
Klub se rozšířil o dvě členky: přítelkyni Nobilisovou a Bartoňovou. Zároveň ovšem o několik členů přišel: přítel Minář nastoupil vojenskou službu, přítelkyně Šilerová odešla z Rakovníka a přítel Sajdl a přítelkyně Círová přestali být členy.
